aplikace dvacka 2slide psi2 kocky2306151

Charlie

 

 Charlie po dlouhé nemoci odešel za duhový most.

 

 

 

Vendulka

 

V neděli 26.10.2014 dotlouklo Vendulčino srdíčko .Rozhodli jsme se ji netrápit kvůli její nemoci (akutní selhávání ledvin ).Bohužel nebyla jakákoli možnost ji pomoci .
Sama tomu ještě nemohu uvěřit bylo to naše zlatíčko ,naše roztomilá ,úžasná psí holčička se kterou nikdy nebyl žádný problém .Milovala lidi ,děti ,zvířátka každého jen za maličkou pozornost a pohlazení.
Nejspíše celý život trpěla nemocí štítné žlázy díky které se hodně zakulatila ,poté nastali problémy s klouby a špatně se hýbala .
Vendulko je mi to strašně moc líto uplně všechno ,vím jak si milovala procházky ,které jsme ti už bohužel dopřát nemohli .
Měj se hezky a buď jen šťastná,máme tě rádi a vždy budeme !!!

 

 

kocourek FELIX

Po zákeřné nemoci, nás 26.3.2013 opustil kocourek Felix. Už jsme nemohli přihlížet, jak se trápí, tak jsme se s ním museli rozloučit... Felixek se k nám dostal bez jedné nožičky, takže jeho šance na umístění byla takřka mizivá, ale po čas co byl u nás, sme se mu snažili vynahradit všechna příkoří, která si musel od nás lidí zažít. Felixku je nám líto že jsi nepoznal SVOJE doma. Odpust nám lidem a odpočívej v pokoji.

 

 

 


PEJSEK SAM

Samíku, byl jsi náš kamarád, naše zlatíčko. Snad jsme ti těch pár let zpříjemnili....Teď už tě nic nebolí, odpočívej v pokoji....děkujeme paní Alence Doležalové za virtuální adopci, moc nám to při péči o Samíka pomohlo 

 

KOČIČKA LUCINKA 

S velkou bolístkou v srdíčku musíme napsat, že nás opustila slepá a těžce nemocná kočička Lucinka. Lucinečko, odpočívej v pokoji, lásečko naše. Byla jsi velká bojovnice, která měla chuť a sílu žít, bohužel, pomoc přišla pozdě a proto si nás 16.5.2012 navždy opustila 

 

MALÝ CHLAPEČEK

S hlubokou bolestí v našich srdíčkách musíme oznámit, že tento přenádherný, měsíční chlapeček (Slatina) v noci na 10.1.2012 zemřel, byl hodně nemocný:(

   

EVELÍNKA

22.12.2011 odešla moje lásečka, malá kočička EVELÍNKA, bezdomoveček z Rychnova za Duhový most. EVELÍNKU jsem odnesla z místa, kde chuděra ležela a teď už odpočívá v pokoji. Pavlína

 

 

 

 

MOURÁČEK 

7.11.2011 odešel za duhový most náš milovaný kocourek Mouráček. Kocourku, odpusť lidem, že ti tak moc ublížili, zřídili, že tvůj další život by byl jen o utrpení a velké bolesti, odpusť té lidské bestii, která tě téměř ukopala k smrti, že ti nedala šanci ve tvém kotěcím věku prožít dlouhý kočičí život.  Mouráčku odpusť....

 

KUBÍČEK 

Dalším koťátkem, které odešlo za Duhový most byl KUBÍČEK (Slatina). Zemřel chuděrka na tu nejhorší kočičí nemoc, která se nedá vyléčit 

 

 

 

 

 

ALÁNEK 

Tato stránka patří pejskovi, kterému jsme už nedokázaly pomoci:( Jeho dušička byla natolik utýrána, že už nemohl žít dál:(((((((((((

Alánku, navždy budeš v našich srdcích žít, odpusť......

Dostaly jsme informaci od jedné mladé dívky, říkejme jí třeba Katka, že v Dobrušce je již několik let !!!! týraný malý pejsek. Jeho majitel, alkoholik, s ním často smýká o zem, hází s ním z výšky dolů na chodník, mlátí s ním o schody, kope do něho a dělá mu další zrůdnosti.

Velmi nás zarazilo, že se tak má dít už několik let a nikdo zatím nezasáhl?! Ano, našlo se pár lidí, kteří ho okřikli, ale on jim většinou sprostě vynadal a tím to skončilo.

Rozhodly jsme se proto situaci ihned řešit, dřív, než bude pozdě. "Katce" jsme zavolaly, zda-li by byla tak laskavá, za majitelem-tyranem došla a mohla  zjistit, jestli by pejska neprodal. Bohužel, řekl, že ne, neprodá ho za nic....

Uběhlo pár dní a tyranovi se to asi v hlavě rozleželo, začal přemýšlet, kolik alkoholu by si mohl koupit, navíc měl nějaké dluhy a byl momentálně bez peněz. To byla ideální situace pro nás. Ve hře byl hlavně čas. Musely jsme jednat velmi rychle, dřív, než mu přijdou nějaké sociální dávky a on bude mít zase na chvíli peníze.

On sám nakonec po domluvě se svojí družkou ustoupil a začal si klást podmínky, za jakých nám Alánka prodá. Kromě peněz chtěl spoustu alkoholu, záclony a stolek do obývacího pokoje. Nakoupily jsme alkohol, vína, piva, slivovice, fernet, záclony, darovaly náš stolek a rozjely se do Dobrušky.

Čekaly jsme hodně, že uvidíme velmi smutného pejsánka, možná hodně potlučeného, ale to, jaký pohled se nám naskytl, do smrti nezapomeneme:(((

Před námi stál malý, starší pejsek, ohnutý, zkroucený s velmi smutnýma a velkýma očima. Tolik bolesti se z těch jeho očí dalo vyčíst, tolik utrpení a zoufalství, to si nikdo nedokáže představit:((( Pane Bože, stačily jsme jen říct....

Jenže jsme musely hrát, hrát divadélko, věděly jsme, že by nám jinak Alánka nevydal, kdyby na nás poznal sebemenší výraz, který by se mu nelíbil. Nasadily jsme velmi bolestný úsměv a vyšly vstříc tyranovi.

Na první pohled bylo vidět, že alkohol s ním udělal své. Mluvil pořád do kola, jak má Alánka rád, že je to dědictví po tatínkovi /což byla samozřejmě lež/, že neví, jestli ho nám má dát a jestli se prý bude mít u nás Alánek dobře. Přišla i jeho družka, která plakala, ale neprotestovala, že půjde Alánek k nám. Musely jsme říct, že se u nás bude mít Alánek dobře, bude mít spoustu kamarádů, se vším co tyran řekl, jsme souhlasily, dokonce i to, jak je vidět, že se má Alánek u nich moc dobře. Pak jsme jim řekly, že jsme jim  samozřejmě přivezly alkohol a vše ostatní co chtěli za Alánka.

Když uslyšeli zacinkání flašek, jejich hrané obavy se rozplynuli a oni začali mluvit o tom, že to je dobře, že jde Alánek k nám, že to stejně pan s ním už nezvládá a že se u nás bude mít líp.

Využily jsme situace, předaly všechen alkohol, záclony, stolek, naložily nebohého Alánka a s máváním z auta se rozjely domů.

To si nikdo nedovede představit, jaký vztek v nás rostl. Vydechly jsme si, že už nemusíme hrát divadlo a ulevily jsme si nadávkami na tu zrůdnou osobu, která udělala s Alánka trosku. Ihned jsme jely na veterinu, kde na první pohled zjistili, že Alánkova koordinace je velmi špatná, šel a padal ke straně, neudržel se na zadních nožičkách, bez vodítka jen chodil dokola. Neustále naříkal, byl to spíš pláč, tak žalostný:( Plakal v autě, u veterináře, plakal doma, ráno, večer, celou noc. Nemohl ani chuděra usnout. 

Pro nás začalo období, kdy jsme byly na veterinárních klinikách častěji než doma. Alánkovi udělali všechna kompletní vyšetření od A do Z. Nikdo z lékařů nám neřekl, že bychom měly dát Alánka uspat, protože jeho tělíčko, i když hodně bolavé od kopanců a pádů, mohlo ještě nějaký čas fungovat, horší to bylo s Alánkovou psychikou. Veterináři to přirovnávali ke stavu, kdy se člověk zblázní, ano Alánek se z toho dlouhodobého a několikaletého týrání zbláznil. Nebyl k utišení ani v náručí ani při hlazení. Veterináři nám říkali, že to chce čas, spoustu času. 

S Alánkem to bylo jako na horské dráze, byly dny, kdy bylo líp a pak dny, které byly plné zoufalství, jak mu pomoci? Vyzkoušely jsme všechno, od různých vitamínů, Bachových essencí, homeopatik....bohužel, Alánkova duše byla tak nezvratně utýraná, že nebylo cesty zpět, lepší cesty k uzdravení.

Když Alánkův stav došel do stádia, kdy už byly pouze jen dny plného zoufalství, s velmi bolestným srdcem jsme se rozhodly Alánka pustit do nebe, tam za Duhový most, kde si pejsci a ostatní zvířátka spolu hrají, kde neznají týrání, bolest a utrpení, kde mají klid, dobrou stravu, vlídné slovo, pohlazení...... 

Alánku, odpusť, že jsme tě nedokázaly ochránit a zachránit:( Odpusť, všem těm lhostejným lidem, kteří kolem tebe bydleli, roky se dívali na to, jak tě tyran týrá a účinně nezasáhli.

Věřím, že bude tyran z Dobrušky Zavoral za své činy náležitě potrestán a až nastane jeho čas a on bude stát před nebeskou bránou, náš pán spravedlivý rozhodne a tyran Zavoral šupem poletí z nebe rovnou do pekla.

Odpusť Alánku a odpočívej v pokoji.

  

KUBÍK

Další zvířátko, které odpočívá za Duhovým mostem je kocourek Kubík (Slatina), bratříček Filípka a synáček bezdomovečka Jiřinky z Rychnova. Kubíčkovi se stala osudná srážka s vlakem, kdy mu už nebylo pomoci

Facebook

 

Aktuality

2015/02/13
Tým záchranných paciček Ahoj, dovoluji si Vás seznámit s...

www.BonnyDesign.cz

Tyto webové stránky vytvořil a edituje:

Facebook
| Webové stránky

 

„Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde